Úvodní strana >> Úřad MČ >> informace úřadu



  KRAJINNÝ PARK HAVRAŇÁK - NOVÝ PARK MEZI KBELY, LETŇANY A ČAKOVICEMI


V roce 2017 se městské části spojily s magistrátem, aby připravily dokončení stávajícího lesoparku. Navazují tak na dřívější projekty lesoparku z let 2001 a 2007. Po dokončení by měl mít krajinný park rozlohu 140 hektarů, zahrnovat les, sportovní a rekreační plochy, ale i stávající polnosti.


Historie místa

Na pomezí Kbel, Letňan a Čakovic, kterému místní říkají Havraňák, byla do poloviny 20. století jen pole. Z historických map víme, že dříve se tomu místu říkalo „V Písku přes cestu" (Havraňák), „Za Dolejší stodolou" (nejstarší část Avie), „Krkavčí" nebo také „Kavčí vrch" (křižovatka Semilské a Všetatské ulice), „Nad starou silnicí" (u odbočky na Přezletice, vztahuje se ke staré cestě do Staré Boleslavi), „U Zlámaného kříže" (rozcestí zrušených polních cest za tratí) a „Za vsí" (u dnešní Hrušovické ulice).

Paměť místa i historické fotomapy z let 1938 a 1945 nás odkazují na barokní krajinu, která měla hustou síť cest. Všude sice byla pole, ale byla rozdělena stromořadími, mezemi a remízky. Z těchto názvů taky zjistíme, že místo bylo oblíbeno krkavcovitými ptáky, z nichž jsou nejčetnější havrani, kteří zde v zimě ve velkých hejnech hledají obživu a vnášejí místu charakteristický zvuk.

V meziválečném období vznikají regulační plány obcí kolem velké Prahy, které vycházejí z myšlenky zahradních měst, tedy klidových oblastí s rodinnými domy a zahradami. V tomto duchu byly v roce 1928 navrženy i Kbely (ale i Satalice, Čakovice, Vinoř a Letňany), a to jim dává nezaměnitelný charakter. Po první světové válce zde vznikly první menší továrny, které byly masivně rozšířeny za druhé světové války. Území nešetřili ani komunističtí plánovači, kteří ho většinou chtěli zastavět průmyslovými areály, ale i výstavbou bytů.

Projekt krajinného parku Havraňák se vrací k původní koncepci barokní krajiny a navazuje na regulační plány z meziválečného období.

 

Prodloužení Veselské a Kramolínské ulice v regulačním plánu z roku 1924, zdroj IPR HMP

 

Historie lesoparku

Zárodek lesa vznikl v roce 1943 přeložkou železniční trati mezi Kbely a Čakovicemi a vybudováním nové železniční vlečky do továrny Letov. Mezi dvěma zářezy vzniklo špatně obhospodařovatelné území s deponiemi zeminy, kde časem vyrostly keře a stromy.

Na bývalých pozemcích Letova u Kbel vznikala od roku 1995 další deponie zeminy, dnes zvaná „kbelská" nebo „letňanská prsa", podle toho, ze které strany se díváte. I zde se počítalo s výsadbou stromů.

V roce 2001 vznikl záměr na zřízení Lesoparku Josefa Hlávky, který zahrnoval rozšíření lesoparku od kopců až k zástavbě Kbel a železniční trati. Projekt počítal s tím, že zřízení lesoparku bude z části financováno navezením další zeminy na modelaci terénu: vytvoření drobných pahorků.

Když pozemky jižně od těchto kopců získala velká Praha, připravovalo se zde vysázení lesa, ale nedošlo k dohodě s MČ Praha 18, která zde chtěla uložit výkopky z  trasy metra budované mezi Ládvím a Letňany. Zlí jazykové tvrdí, že by zavezení sníženiny mezi Letňany a Kbely umožnilo rozšířit letňanské letiště.

Po odchodu starosty Josefa Dobrého v roce 2006 se pokračovalo v myšlence Lesoparku Josefa Hlávky, avšak se stávajícím krajinným reliéfem. Byla zpracována nová studie ve stejném rozsahu, na jejímž základě vznikl dnešní letňansko-kbelský lesopark. Stal se součástí rozsáhlého plánu na vysázení zeleného pásu kolem Prahy.

 

Lesopark Josefa Hlávky z roku 2001, zdroj MHMP

 

Historie silnic

Původní komunikační síť na pomezí městských částí tvořila dálková cesta mezi Prosekem, Letňany a Přezleticemi, dále místní cesta mezi Kbely a Čakovicemi. Cesta z Letňan do Přezletic vedla od letňanského výstaviště podél areálu Letov, kolem betonárky (Kramolínská ulice), přes Havraňák přímo do Přezletic; cesta ze Kbel do Čakovic vedla od Zamašské ulice do ulice U Párníků.

Už v regulačním plánu velké Prahy z roku 1924 se počítá s novým trasováním těchto komunikací. Objevuje se zde první náčrt Veselské ulice a jejího prodloužení do Přezletic, spojka mezi Kbely a Čakovicemi měla být vedena od Mladoboleslavské jako bulvár na západním okraji Kbel. Proto je dnešní Hrušovická ulice tak široká. Tyto silnice byly zaneseny do podrobných regulačních plánů Kbel (1928), Čakovic (1934) a Letňan (1935). Význam obou cest se snížil po roce 1943, kdy byl stržen most přes železniční trať na Havraňáku. Místo přímé cesty ze Kbel do Čakovic zbyla jen polní cesta podél trati, kde se dodnes chodí na procházky. Cesta z Letňan do Přezletic zanikla v 80. letech 20. století.

 

Prodloužení Veselské a Kramolínské v regulačním plánu Letňan a Čakovic z roku 1935 a 1934. Letňany měly být zahradním městem jako Kbely a Čakovice, zdroj: IPR HMP

 

Roku 1968 byly obce připojeny k Praze a prodloužení Veselské se znovu objevuje v územním plánu z roku 1971. U Ctěnic se měla Veselská napojit na dálniční okruh kolem Prahy.

A nejen to: Mezi Letňany a Kbely měla vzniknout nová průmyslová a obytná čtvrť s konečnou metra C. V územních plánech z roku 1975 a 1986 toto řešení zůstává zachováno. Veselská měla být prodloužena přímkou mezi kopci a Havraňákem k Semilské ulici. Podle tohoto plánu se v roce 1988 postavila čtyřproudová silnice Veselská, jejíž prodloužení zastavila sametová revoluce.

 

Prodloužení Veselské na dálniční okruh v územním plánu z roku 1986, zdroj IPR HMP

 

Po roce 1989 nastala jedna zásadní změna: Městské části se postavily proti přetnutí vinořského zámeckého parku dálničním okruhem. (Ze stejného důvodu už v polovině 19. století Černínové nesouhlasili s přetnutím vinořského parku železniční tratí.) Trasa dálničního okruhu byla odsunuta za Přezletice a vyvstala potřeba zřízení nové propojky, která by nahradila úzkou Toužimskou ulici. V roce 1997 byla zpracována studie, která určila, že se Veselská ulice stočí kolem betonárky po severním okraji letňanského letiště na dnešní ulici Polaneckého, potom po severním okraji kbelského letiště na dálnici D10 a přes Černý Most na dálnici D11. Byl to logický důsledek oddálení Pražského okruhu.

Další silnice měla vést od Prosecké ulice podél budoucí zástavby Skanska ve Kbelích a po severním okraji zástavby Kbel do Přezletic. Územní plán z roku 1999 ale počítal i s rozsáhlým lesoparkem se silnicemi na jeho okraji.

V roce 2006 došlo k necitlivé změně územního plánu: Dříve plánovaný Lesopark Josefa Hlávky měl být rozčtvrcen silnicemi. Uprostřed něj měla být velká křižovatka. V Letňanech začala rovněž masivní výstavba a odvedení dopravy měla pomoci nová kapacitní komunikace tzv. Nová Toužimská. Úpravami územního plánu došlo k výraznému zvýšení počtu bytů v nové výstavbě.

 

Lesopark nebo silnice?

Vzniklo tedy necitlivé vedení komunikací a na pražském Magistrátu stále čekal na svou realizaci lesopark. Projekt se podařilo opět rozhýbat a začaly se sázet stromy. Lesopark byl stále oblíbenější, tak starosta Letňan Kabický v roce 2010 navrhl, aby uprostřed lesoparku vznikl aspoň krátký tunel. Za nového letňanského starosty Lněničky v roce 2011 došlo k dohodě, že lesopark překřížen nebude. Komunikaci Nová Toužimská mezi Kbely a Letňany se podařilo stabilizovat ve stopě stávající staré Toužimské, kde se v okolí betonárky stáčí severně k nové výstavbě.

Na základě toho Kbely v roce 2012 podaly podnět na změnu územního plánu Z 2809/00, která řešila dohodnuté trasování komunikací, a Letňany podaly v roce 2013 návrh na změnu Z 3082/10, která měla odstranit z lesoparku silnice a umožnit jeho další rozvoj. I na dalších jednáních v roce 2015 se starostové shodli, „že založený park má zůstat zachován bez jeho protnutí komunikacemi." Starosta MČ Praha 19 Pavel Žďárský dodal, že „jedinou připomínkou MČ Kbely je, aby komunikace nevedla přes park." (citát zápisu ze dne 17. 4. 2015) Místostarosta MČ Praha-Čakovice Jiří Vintiška, který byl tehdy přítomen, tento zápis okomentoval. K jednání ohledně trasy propojky mezi Přezleticemi a Letňany dodal následující: „Starosta Kabický původně podporoval dohodu na korigované severní variantě přivaděče podle změny č. 2809." (ústní doplnění ze dne 29. 1. 2018)

 

Krajinný park Havraňák

Městské části Praha-Čakovice a Praha 19 začaly na svém území připravovat rozšíření lesoparku. Zvolily novou koncepci, která počítá se založením tří lesoparků:

 

1) Stávající lesopark v Letňanech

2) Čakovický lesopark podél jihovýchodního okraje zástavby Čakovic

Lesopark začíná u ulice K Sedlišti, zahrnuje remízek u železniční trati a pokračuje další výsadbou až k Semilské ulici.

3) Kbelský lesopark na severozápadním okraji Kbel

Lesopark začíná na ulici Polaneckého, pokračuje podél zástavby až k Zamašské ulici.

 

Celý záměr, na němž se podílí Magistrát hl. m. Prahy, MČ Praha 19 a MČ Praha-Čakovice, byl nazván Krajinný park Havraňák. Rozsah záměru je impozantní: na 140 hektarech má být obnovena krajina s menšími celky zeleně, polností a rekreačních ploch, plně v souladu se stávajícím celoměstským záměrem na výsadbu zeleného pásu kolem Prahy i novou koncepcí tzv. krajinného rozhraní mezi volnou krajinou a městskou zástavbou, se kterou počítá Metropolitní plán. Intenzivně využívaná jižní část parku se postupně rozvolňuje severovýchodním směrem, kde je zakončena volnočasovým parkem v Miškovicích a páteřní cyklotrasou A50. Záměr počítá i s obnovou mostu přes železniční trať strženého v roce 1943.

 

 

Projekt krajinného parku začíná budováním nových cest

 

Spor městských částí – výstavba ano, lesopark ne?

Městské části v dobré víře začaly s projektováním částí lesoparků a výsadbou stromů. Čakovice zahájily v roce 2015 výsadbu stromů na obecních pozemcích a jednají s vlastníky pozemků o další výsadbě. V roce 2016 Čakovice revitalizovaly remízek u železniční trati a obnovily zde původní cesty. V roce 2017 byla vybudována nová asfaltová cyklostezka z Čakovic až k letňanské části parku. V současnosti pokračuje další etapa revitalizace remízku v podobě osazení hracích prvků a mobiliáře.

K iniciativě Čakovic se připojily i Kbely. V roce 2016 začaly projekční práce na kbelské části lesoparku. Nejprve byla zpracována studie polní cesty do Čakovic, následovala studie limitů a ideová studie nového kbelského lesoparku. V současnosti už se projednává dokumentace pro územní rozhodnutí a probíhá jednání s majiteli pozemků. Výhodou projektu je, že na území Čakovic ponechává územní rezervu na budoucí komunikaci podél severního okraje kopců. Silnice je citlivě zakomponována do přirozeného koridoru mezi třemi plánovanými lesoparky. Silnici úrovňově kříží dvě nové cyklostezky, aby bylo možné pohybovat se mezi jednotlivými lesoparky.

V rozporu s dohodou městských částí a studií z roku 2011 Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy v rámci změny územního plánu Z 2809/00 připravil vlastní variantu nových komunikací. Návrh IPRu přinesl rozhořčenou reakci mezi obyvateli nového letňanského sídliště. Návrh používá komunikaci, která je sice v územním plánu nakreslena už od roku 1999, při projektování domů se ale počítalo s nižší dopravní zátěží, takže není vůbec jasné, jestli by tato trasa komunikace prošla i z hlediska hlukové zátěže. V Čakovicích navíc návrh IPRu ničí revitalizovaný remízek, který je jediný funkčním prvkem územního systému ekologické stability.

Mnozí občané Letňan si na návrh IPRu stěžovali. Starosta Letňan poté z chybného trasování komunikací obvinil MČ Praha 19 a MČ Praha-Čakovice, například na facebookové stránce „Naše Letňany" uvedl, že „toto řešení prosazují Čakovice a Kbely a je krajně nesmyslné pro dopravu v Letňanech. Nesmysl, který přivádí dopravu do středu Letňan. Nikdy!!!" (Komentář na FB Naše Letňany dne 12. 1. 2017 16. 31) Jak už bylo uvedeno, toto tvrzení není pravdivé.

Otázkou i tak zůstává, jestli je silnice vůbec potřeba. Podle dopravního modelu IPRu by se na novou silnici přesunula pouze doprava ze Semilské ulice, pro ostatní zůstane nadále výhodné použít jiné komunikace, snad kromě jedné hodiny během ranní špičky. Z předešlých zápisů jednoznačně vyplývá, že došlo k dohodě MČ Praha-Čakovice, MČ Praha 18 a MČ Praha 19, že park nebude překřížen silnicemi. Dále bylo sjednáno, že MČ Praha 18 sama určí konkrétní trasu této nové komunikace na svém území.

Dopravní model ukazuje, že pro Čakovice je výhodné vybudovat severní obchvat, který už je zčásti obsažen v Metropolitním plánu. Pokud v Letňanech nebude pokračovat zastavování všech volných ploch, nová silnice vůbec nebude třeba. MČ Praha 19 propojku mezi Letňany a Přezleticemi nikdy neprosazovala, natož, aby určovala její trasu podél zástavby Letňan. Jestli nedojde k dohodě na trasování propojky, bude lépe ji z územního plánu zcela vypustit.

(Z hlediska dopravní zátěže je pro novou výstavbu u Avie hrozbou spíš plánované otevření průjezdu Avií a propojka mezi ulicemi Vážská a Horalova, která je obsažena ve stávajícím územním plánu.)

Závěrečnou kuriozitou je, že ještě na jednání Zastupitelstva MČ Praha 18 dne 12. 6. 2017 starosta Kabický v bodě č. 22 informoval, že Rada městské části Praha 18 trvá na nepřekřížení parku silnicemi a jejich nahrazení plochami pro zeleň a rekreaci (změna územního plánu Z 3082/10). Na témže zastupitelstvu prosadil usnesení č. 050/Z6/17, kde požaduje komunikaci do lesoparku opět vrátit. Starosta Kabický tedy zastává názor, který zároveň vyvrací.

 

Změna územního plánu dle návrhu MČ Praha 18 odstraňuje z lesoparku původně plánované silnice a nahrazuje je zelení a rekreačními plochami, zdroj MHMP. Tento návrh je plně v souladu s plánem na rozšíření lesoparku k Ledečské ulici na okraji zástavby Kbel

 

Podnět MČ Praha 18 na překřížení parku novou silnicí znehodnocuje lesopark, zdroj MHMP

 

Detail plánovaného rozšíření lesoparku až k Ledečské ulici ve Kbelích

 

Letňany navrhovaná propojka do Přezletic, která měla v tichosti projít Výborem pro územní rozvoj a územní plán Zastupitelstva HMP pod číslem 66/2017, se velmi nešťastně dotýká území Kbel a Čakovic. Tyto městské části nebyly osloveny k projednání podnětu. Zřejmě proto, že starosta Kabický tvrdí, že překřížení parku silnicí se „okolních městských částí dotýká, avšak s pozitivním dopadem." (důvodová zpráva usnesení č. 050/Z6/17) Dále starosta uvádí, že prosazuje variantu komunikace v tunelu, avšak tunel není v zákresu podnětu č. 66 obsažen. Chybí technické podklady, přestože komunikace by do tunelu musela velmi prudce klesat. Je těžké si představit, jak budou děti na bruslařském okruhu křižovat  novou komunikaci. Návrh Letňan na překřížení parku vyvolal protest okolních městských částí Praha-Čakovice, Praha 9, Praha 19, Praha-Satalice a Praha-Vinoř. I těchto městských částí se řešení dotýká, neboť i jejich obyvatelé tento park v hojné míře navštěvují. A nejen to, starostové se společně postavili proti živelnému zastavování Letňan bez investic do nové infrastruktury. Dne 7. prosince 2017 došlo ke konfrontaci na zasedání Výboru pro územní rozvoj a územní plán Zastupitelstva HMP. Starosta Letňan v návalu vzteku častoval starostu Kbel vulgarismy a vyhrožoval, že ho „ugriluje". Starosta Letňan potom přislíbil svolat společné jednání, a opět tak neučinil. K dalšímu setkání došlo až na jednání výboru pro územní rozvoj 18. ledna 2018, které se neslo opět v konfrontačním duchu. Jednání se účastnilo takřka celé Zastupitelstvo MČ Praha 19. Následně starosta Kabický jménem RMČ Prahy 18 nepravdivě prohlásil na facebookové stránce „Naše Letňany": „Starosta a radní městské části Praha - Kbely požadují takový obchvat lesoparku, který by ve změně Z 2809 přiváděl dopravu do středu tzv. nových Letňan, tedy do lokality, kde je v současné době vybudováno nové sídliště." (FB Naše Letňany 23. 1. 11.17) MČ Praha 19 na toto tvrzení již reagovala a jednoznačně ho odmítá.

Další překvapivé sdělení z letňanské strany pochází jednak od starosty Kabického, jednak z oficiální facebookové stránky MČ s názvem „Naše Letňany". Uvádí se zde, že Letňany jednají o získání pozemků v Čakovicích a Kbelích pro rozšíření lesoparku. Například dne 26. 9. 2017 ve 22.32 jsou občané ujišťováni v diskusi o zabrání kopců pro cyklistické dráhy, že „Lesoparku to neubere na atraktivitě, chceme ho totiž rozšiřovat směrem do Čakovic, protože je hodně oblíbený a z toho máme radost" O den později Letňany píšou, že „Pozemky jsou PRahy, ale co se tam bucde dít navrhujeme my a my chceme jeho rozšíření do většího území. Právě že nechceme populisticky něco slibovat, a proto píšeme, že vše musí schválit investor a majitel pozemků. Většinou s tím nebývá problém… Jen to bohužel není ve vlastnictví Letňan, ale to neznamená, že nic ovlivnit nemůžeme, naopak!" (FB Naše Letňany dne 27. 9. 2017 v 7.44) O měsíc později k lesoparku: „Jeho rozšířením směrem na Čakovice získáme další plochy." (FB Naše Letňany 24. 10. 16.56) Na dotaz Ivana Badíka uvádí starosta Kabický o rozšíření lesoparku: „To je běh na velmi dlouhou trať, kterou musí řešit HMP, já pomáhám za MČ Praha 18. Pozemkový fond, restituce, soulad územního plánu atd." (FB Naše Letňany 9. 11. 2017 8.44) Totéž stanovisko hájil starosta Kabický na Výboru pro územní rozvoj a územní plán Zastupitelstva HMP dne 18. ledna 2018.

K tomu zazněl ještě oficiální komentář Letňan po zveřejnění reportáže televizní stanice Praha TV: „postoj MČ Praha 18-Letňany je jasný, skrze konec lesoparku a lesopark dále rozvíjet směrem na Čakovice, to nejméně ublíží lesoparku a nesníží to kvalitu života Letňanským z "Nových Letňan”. Chápeme, že se to ostatním starostům nemusí líbit, ale na takové tendenční reportáže musíme reagovat." (FB Naše Letňany 23. 1. 2017 15.23) Starosta Kabický neobdržel mandát od městských částí k tomu, aby vyjednával o pozemcích na jejich území. Ve skutečnosti o rozšíření lesoparku vyjednávají MČ Praha-Čakovice a MČ Praha 19 a připravují projektovou dokumentaci na rozšíření lesoparku, jak už bylo uvedeno výše. Pokud se vám předešlé řádky zdají zmatečné, je třeba dodat, že pouze popisují skutečnost.

 

Závěr

Problematiku užitečnosti trasování komunikací je třeba řešit opět komplexně ve spolupráci s odbornými institucemi hlavního města Prahy jako je Institut plánování a rozvoje HMP. IPR už na nepřijatelném řešení netrvá, proto je třeba se starosty městských částí projednat nové řešení v rámci změny územního plánu Z 2809/00 a nesnažit se rychle protlačit už třetí změnu na stejném území.

Je třeba si také uvědomit, že hlavním smyslem nové komunikace pravděpodobně bude odvést dopravu v případě dopravních kolapsů v Letňanech. Zástavba v Přezleticích a okolí nikdy nevygeneruje tolik jízd automobilů jako plánovaná výstavba v Letňanech. Už takto okolní městské části budují rekreační plochy na svém území i pro Letňany, kde nová zeleň chybí.



V Metropolitním plánu, který má platit od roku 2023, Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy navrhuje nahradit možnou zástavbu východně od ulice Kadečkové zelení a po okraji stávající zástavby Letňan a Čakovic navrhuje vést novou komunikaci do Přezletic.

Čakovice navrhují přesunout komunikaci na jih od plánovaného čakovického lesoparku (dle červené šipky), zástavba Letňan by tak byla podle návrhu Čakovic přímo spojena s čakovickým lesoparkem. Tento návrh je možný kompromis v trasování komunikace, pokud se tedy zájmy městských částí a zeleně nekříží s komerčními zájmy.
Výkres IPR HMP, MČ Praha-Čakovice
 

 

Z podkladů městské části Praha 19 zpracoval OŽPD ÚMČ Praha 19.



30-1-2018 15:24              Print
5 7      
           


Hledat v informacích úřadu

 RSS





 Archiv >>>

únor 2018 (8)
leden 2018 (6)
březen 2017 (4)
prosinec 2017 (3)
listopad 2017 (5)
květen 2017 (3)
říjen 2017 (2)
září 2017 (2)
srpen 2017 (1)
červenec 2017 (4)
červen 2017 (4)
únor 2017 (5)
leden 2017 (5)
prosinec 2016 (2)
listopad 2016 (3)
říjen 2016 (3)
září 2016 (3)
srpen 2016 (4)
červenec 2016 (1)
červen 2016 (6)
květen 2016 (2)
duben 2016 (4)
březen 2016 (5)
únor 2016 (2)
leden 2016 (5)
prosinec 2015 (3)
říjen 2015 (1)
září 2015 (1)
červen 2015 (1)
květen 2015 (4)
březen 2015 (4)
leden 2015 (2)
říjen 2014 (2)
září 2014 (1)
červenec 2014 (2)
listopad 2013 (1)
květen 2013 (1)
červenec 2012 (1)
listopad 2011 (1)
říjen 2011 (1)
listopad 2010 (1)
 články podle kategorie >>>